Kytice

Autor

Jiří David

Rok

1989
Rozměry 90×65 cm
Druh malba
Technika kombinovaná technika na plátně  

Vystaveno

Open Travel, s.r.o.
nám. 14. října 2, 15000 Praha 5 - Smíchov

Jiří David (nar. 1956) byl v 80. letech iniciátorem dvou zásadních generačních vystoupení: v roce 1984 prvního ročníku studentských Konfrontací a v roce 1987 skupiny Tvrdohlaví, v obou případech se Stanislavem Divišem. K této vůdčí roli byl předurčen nejen svým intelektuálním založením, ale i tím, že v té době byl již zralou osobností, protože mezi svými vrstevníky patřil k nejstarším. Na Akademii výtvarných umění v Praze se totiž dostal až na několikátý pokus a zakončil ji v roce 1987, kdy už překročil třicítku. Jeho
tehdejší práce představují to nejaktuálnější, co u nás tehdy vznikalo. Od figurace, inspirované neoexpresionismem německých Nových divokých (Neue Wilde), záhy přešel k projevu mnohem osobitějšímu. Obrazy, které tehdy vytvářeli Jiří Kovanda, Stanislav Diviš a právě on, měly formální podobu jakýchsi schémat či rébusů a programově reprezentovaly obrat od „velkého příběhu“ (tj. umění s morálním či spirituálním poselstvím) k „jazykovým hrám“, jak ho tehdy v několika textech formulovali teoretici české postmoderny Jana a Jiří Ševčíkovi. „Když jsme naplnění nevírou ve velké téma, být upřímným znamená: žádné téma, dílo bez obsahu, obraz bez středu, jen vlastní jazyk, který nenese jinou informaci než o sobě samém.“1
V té době David také napsal dva texty – Totální distance v období sociální vybledlosti a Skutečnost jako fragmentární věcnost –, které v roce 1988 publikoval v samizdatovém časopise Někde něco. Termíny sociální vybledlost a fragmentace reality, které velmi přesně označují duchovní atmosféru pozdní normalizace těsně před pádem komunismu, se odráží i ve formální podobě obrazů z té doby. V obraze Kytice se autor, řečeno jeho slovy, „… snažil zachytit jistý druh prázdna. Plující, zdánlivě nespojitelné fragmenty. Reálné dětské umělohmotné ramínko se v obraze transformuje do abstrahovaného prostoru, jenž má vzdáleně a s jistou ironickou distancí připomínat Mondrianovy obrazy.

1 ŠEVČÍKOVÁ, Jana – ŠEVČÍK, Jiří: Umění 80. let, Umění a řemesla 4, 1988, s. 73–76. Cit. podle: Pod jednou střechou. Fenomén postmoderny v úvahách o českém výtvarném umění, sborník textů, Brno 1994, s. 49.

Líbí se Vám toto dílo? Napište nám

Mohlo by se vám líbit

Novinky