Světlo, stíny, barvy a příroda - to jest má inspirace. Jakmile něco z toho chybí obraz je neúplný.
Tato scéna ve mně evokuje poměrně smíšené pocity. Na jednu stranu mám dojem, že pozoruji jakoby dlouhý přechod přes rušné silnice, na kterém se míjejí kmeny, spěchající na opačnou stranu lesa. A zároveň mám dojem, že se přede mnou rozprostírá rozsáhlý tichý hluboký les bez sebemenší známky ruchu, který mě táhne podél stínů hlouběji do tmy samotnou. Společně se odlišné pocity doplňují a malba se tak pro mě stává celistvou.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám