Poprvé jsem namalovala skutečnou noční krajinu. Půjčila jsem si čelovku a zatím, co se stmívalo jsem se připravovala na malování.
Obklopovala mě sytá tmavě modrá tma. Už jsem ukončovala, když tu jsem světlem čelovky zavadila o skalní cíp. Kruh jemného světla rozbarvil kámen a navodil tajemnou atmosféru. Z náhody se stal námět obrazu.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám