Opuštěné doupě

Autor

Toyen

Rok

1937
Rozměry 113×77 cm
Druh malba
Technika olej na plátně  

Vystaveno

Open Travel, s.r.o.
nám. 14. října 2, 15000 Praha 5 - Smíchov

Přestože se ještě na začátku 30. let Štyrský s Toyen (1902–1980) vůči surrealismu spíš negativně vymezovali, jejich práce už k němu pomalu směřovala a v roce 1934 se vznikem Skupiny surrealistů v ČSR se k němu přihlásili programově. Následujícího roku Čechy navštívili André Breton s Paulem Éluardem, proběhla první výstava Skupiny a Praha se nakrátko zařadila k hlavním centrům tohoto mezinárodního hnutí. Nejvýznamnější představitelkou českého surrealismu se stala právě Toyen, jedna z několika málo českých umělců 20. století, kteří pronikli do světového kontextu.
Obraz Opuštěné doupě patří k jejím klíčovým dílům. Na rozdíl od předchozího artificialismu, kde poloabstraktní obrazy většinou představovaly neurčité snové či imaginární krajiny, jsou v surrealistickém období síly nevědomí a osobní psychické prožitky, jak je objevil Sigmund Freud, vyjádřeny konkrétními trojrozměrnými objekty. V roce 1936 to byl v obrazech Hlas lesa a Poselství lesa opeřený chuchvalec bez hlavy, vzbuzující neurčitou úzkost, zde korzet, mnohoznačný symbol ženské tělesnosti i jejího spoutání. Slovník Toyen se v té době omezil na několik podobných předmětných pojmů, které přecházely z obrazu do obrazu. Podobný význam jako korzet mají postavy pojaté jako „prázdné“ šaty bez těla, vlasy, jimž chybí tvář, nebo oční bulvy. Dalším migrujícím motivem jsou praskliny rozrušující pevné tvary jako symbol neúprosného času, které se objevují i na korzetu. V některých obrazech přecházejí do struktur připomínajících trouchnivějící dřevo, často tvořící pozadí obrazů. Podobně působí i skalní masiv plný dutin nad mořem či jezerem v zadním plánu obrazu Opuštěné doupě. S použitím plastických struktur zde Toyen vzbuzuje téměř haptickou iluzi přírody v její tajemné až hrůzostrašné podobě – přírodní útvary podněcující lidskou imaginaci byly ostatně vždy oblíbeným motivem surrealistů.
Mimořádná je i provenience obrazu. Pochází z proslulé sbírky advokáta Františka Čeřovského, jejíž část mu byla v roce 1960 nezákonně zkonfiskována, a obraz se tak dostal do Národní galerie. Po roce 1989 však byl v restituci vrácen jeho potomkům a od nich zakoupen do sbírek chebské galerie.

Líbí se Vám toto dílo? Napište nám

Novinky