Tu noc měl být superúplněk. Stála jsem u ,,dřevěné sochy" a prohlížela mraky, co zakrývaly oblohu. Pomalu se setmělo. Okolo mě svítila pouze zelená očka ovčího stáda, které kroužilo ve tmě kolem stromu. Spustil se déšť, měsíc už dávno vyšel a já analyzovala každý mrak, jestli není nějak prosvícený více než ostatní.
Nemáte ani tušení jak jsem se po dvou hodinách tvářila, když zpoza mraků vylezlo cosi měsíčního. Tma se jemným svitem probarvila. Perfektní kotouč teplé záře mi rozhýbal štětce.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám