Hlásí vichřici a varují před spadlými stromy, ale můj malý mozeček si to rychle převádí do skvělé příležitosti krásného divokého tance větví.
Nesu s sebou obrovská plátna, na kterých v poslední době obvykle maluji. Ty se napnuly jako plachty na stěžni pirátské lodi na divokých vlnách. Táhly mě opačným směrem, nemohla jsem se s nimi téměř pohnout dopředu. Rychle jsem tedy zakotvila a schovala se do trnitých keřů a malovala při zemi. Nicméně na výhled jsem měla štěstí.
Dva stromky se tyčily v centru tanečního dění a jejich bledá kůra v šeru svítila nachládlými tóny.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám