Inspirace přicházejí a zase odcházejí, nepřihlížejí k našim očekáváním, plánům ani k situacím ve kterých se zrovna nalézáme, když se z ničeho nic objeví. Dokonalým důkazem tohoto sdělení je tata vodní hladina. Byl večer před odjezdem, pršelo a za chvíli se konalo školní schromáždění. Ja ale své inspirace nemarním.
Vše šlo stranou a stojan se rozložil.
Miluju tu kompozici a směr tahů po kruhu korun stromů. Ty barvy mi přesně připomínají, jak jsem pohlédla do vody a zahleděla se do jemných potemnělych přechodů rozvržených na hustě čistě šedivém až nafialovělém nebi.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám