Inspirace přicházejí a zase odcházejí, nepřihlížejí k našim očekáváním, plánům ani k situacím ve kterých se zrovna nalézáme, když se z ničeho nic objeví. Dokonalým důkazem tohoto sdělení je tata vodní hladina. Byl večer před odjezdem, pršelo a za chvíli se konalo školní schromáždění. Ja ale své inspirace nemarním.
Vše šlo stranou a stojan se rozložil.
Miluju tu kompozici a směr tahů po kruhu korun stromů. Ty barvy mi přesně připomínají, jak jsem pohlédla do vody a zahleděla se do jemných potemnělych přechodů rozvržených na hustě čistě šedivém až nafialovělém nebi.
Na dosah vodnímu slunci
2022
19 × 29 cm
Pod tíhou
2021
30 × 25 cm
Řepka v pavučinách
2024
30 × 30 cm
Mlasknutí zabahněných bot ve večerním slunci
2021
20 × 30 cm
Červené žárovky
2023
20 × 20 cm
Ve větru a dešti
2022
40 × 40 cm
Horkovzdušný balónek nad Prahou
2022
22 × 22 cm
Slunce, co si se mnou pohrávalo
2022
25 × 25 cm