V roce 1955 dal tvorbě Zdeňka Sklenáře (1910–1986) důležitý impulz tříměsíční pobyt v Číně v rámci výstavy Československé kultury, na níž se podílel jako hlavní grafik. Byl na něj připraven dlouholetým zájmem o čínské výtvarné umění a poezii a po návratu se stal uznávaným znalcem čínského umění, mj. členem nákupní komise sbírky orientálního umění Národní galerie. Od té doby se čínské motivy opakovaně objevují v jeho malbě, formální rysy čínského umění, zejména taoistický smysl pro prázdno, v ní však nenajdeme. Právě naopak: i nadále u něj přetrvává až přebujelé zaplnění obrazové plochy. Nicméně v důrazu na funkci linie lze vyčíst inspiraci čínským písmem a kaligrafií. Dokládá to i obraz, nesoucí přímo název Kaligrafie, na němž se z husté grafické tkáně při pozorném pohledu vynořují písmena abecedy. Linie začal v tomto období kombinovat s estetizovanou hmotou malby. Jeho obrazy vznikaly během „… dlouhého procesu přidávání a ubírání hmot, vrstvení barevných past do drsných struktur nebo vysokých reliéfních nánosů a na druhé straně odnímání hmoty škrábáním, loupáním, prořezáváním, obnažujícím spodní barevné vrstvy a někdy i na samu texturu plátna. Tento podklad je pak „popsán“ kaligrafickými znaky a lineárními arabeskami. Linie jsou někdy do zatvrdlé barevné hmoty vyryty, jindy malovány, někdy i lity." (František Šmejkal)
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
