Jakub Špaňhel (1976) byl už na pražské Akademii výtvarných umění, kterou absolvoval v roce 2002, vnímán jako „čistý malíř“, který si vystačí se svým originálním rukopisem. Tlustým štětcem, nebo dokonce smetákem maloval v gestické expresivní zkratce náměty, které byly zcela neproblematické, zároveň svým způsobem zajímavě atypické: portréty, dívčí akty, noční pohledy na osvícené budovy a benzinové stanice, chrámové interiéry, inspirované obrazy Oldřicha Blažíčka, a květiny, zejména růže. Jejich nezvyklost spočívala v tom, že ve většině případů šlo o tradiční žánry, běžné ještě v modernismu, které však v posledních desetiletích téměř vymizely. Zdá se, že postupně se z tohoto spíše intuitivního přístupu stal programový tradicionalismus: Špaňhel maluje krásné staré věci, kterými se zároveň obklopuje ve svém ateliéru, a také obrazy s historickými reminiscencemi – parafráze starých mistrů, Matisse, grafik Bohuslava Reynka nebo třeba cyklus inspirovaný barokními obrazy a svatojánskou legendou.
Chtěli bychom vaše svolení použít vaše data pro následující účely. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo zrušit.
Tyto cookies jsou vyžadovány pro správnou funkčnost našich webových stránek a nelze je vypnout. Příkladem těchto akcí je přihlášení, vyplnění formulářů nebo nastavení vašich preferencí ochrany osobních údajů.
Tyto cookies se používají se pro měření a zlepšování výkonu. Do této kategorie patří činnosti, jako je počítání návštěv stránek, rychlost načítání stránky, míra okamžitého opuštění a technologie používané k přístupu na náš web.
Tyto cookies používáme k vylepšení funkcí webu a umožnění personalizace, jako jsou chaty, videa a použití sociálních médií.
Díky těmto souborům cookies vám můžeme připomenout, co vás u nás dříve zajímalo. Tyto cookies nastavují prostřednictvím našich stránek naši reklamní partneři.
Pokud lépe pochopíme, co vás zajímá, můžeme vám zobrazovat přesně to, co hledáte. Cookies využíváme k analýze informací, aby náš web dobře fungoval a mohli jsme ho dále zlepšovat.