Celý den jsem kráčela podél toku řeky Vltavy. Za zády mě doháněla modrá bouřka, do vlasů se mi zacuchaly bodláky a až těsně před setměním jsem došla a malovala.
Jižní pól Prahy, Vltava se tu stáčí podél skal, jejichž vrcholky zalilo na krátký okamžik horké červené slunce a jen, co svou rudou krásu vzhlédly v zrcadle, vychladly. Hladina zrcadla se skalami zatancovala a rychle ztmavla. Až se nakonec úplně ztratila a zbyla přede mnou jen nekonečná jáma.
Když jsem se otočila, uvědomila jsem si, ta pouť, co jsem nechala za sebou, těď čeká přede mnou jen v noční verzi. Byla sranda honit zapadlé autobusy uprostřed noci a ještě větší doma odstřihávat bodláčí z vlasů.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám